Banner
Audio povídky

Bacule Soňa 1

Mám rád velký holky. A to myslím doslova. Nejlíp nad metr osmdesát a přes sto kilo. Někomu se to může zdát perverzní, ale já vím, že nejsem sám. A nakonec co s nějakou kůží potaženou kostrou, která vás akorát všude tlačí a nemáte ji pořádně za co chytit.

Bacule Soňa 1

Problém je v tom, že ke všemu ještě mám rád starší holky. Tak kolem čtyřicítky. Mně je dvacet sedm, ale moje vrstevnice přede mnou můžou dělat kotrmelce úplně nahé a se mnou to ani nehne. Projde kolem mě ale urostlá a oplácaná čtyřicátnice a jsem rázem ve střehu. Jednou takhle nakupuju v jednom z mnoha hypermarketů a bloumám uličkama, aniž bych pořádně věděl, co vlastně hledám. V uličce s drogerií málem vrazím do skrčené postavy.

„Promiňte.“ Omlouvám se a shlížím dolů. „Nic se neděje. Dlouho o mě nikdo takhle mladý nezavadil ani pohledem a vy jste mě málem rovnou skolil na zem.“ Směje se na mě to stvoření z mých snů.

Má na sobě černé kalhoty a světle zelené triko bez rukávů, zpod kterého vykukují černá ramínka. Krátké vlasy zvýrazňují příjemnou tvář s velkýma zelenohnědýma očima a krásně tvarovanými rty. Řasy dlouhé a husté na mě pomrkávají a plné rty svým úsměvem odhalují dvě řady nádherně bílých zubů. Přebíhá mi mráz po zádech a cítím, jak mi dřevění nohy i jazyk. „Tak tomu nevěřím. To by byla šílená nespravedlnost a chyba každého muže, který by se na vás nepodíval.“ Rudnu a snažím se nevypadat tak nervózně, jak se cítím. „No ne. Pán je dokonce gentleman a umí stařeně polichotit.“ Směje se ta kyprá žena, až se jí pod tričkem třesou její obrovská ňadra. „Jen říkám pravdu na základě toho, co vidím.“ Bráním se a cítím, jak se uvolňuji. „Hmmm, tak to by sis asi měl zajít k očnímu, hošíku,“ říká smutně.

„Ale já bych radši zašel s vámi někam na kafé.“ Vylítlo to ze mě tak samozřejmě, až mě to zarazilo. „Dobře. Tak za půl hodiny tu končím. Až doplním tenhle regál. Tak co potom támhle naproti v kavárně?“ Snaží se být sebejistá, ale vidím trošku rudnout její tváře. „Domluveno. Budu se moc těšit a doufat, že nebudu čekat zbytečně.“

Za půl hodiny sedím celý nesvůj u kafé a vyhlížím tu krásnou postavu v černozeleném. Začínám mít strach, že to vzdala a čekám zbytečně, když ji najednou zahlédnu. Ale už má jiné oblečení, tamto zřejmě bylo pracovní. Černé legíny do půli lýtek krásně obepínají její hladké nohy a zvýrazňují prdelku naprosto úžasného tvaru. Bílé tílko zcela odhaluje černá ramínka a naznačuje obrys krajkových košíčků, ve kterých se tísní dvě skvostná ňadra, která sem tam trochu přetékají přes okraj.

„Už jsem si myslel, že nepřijdete.“ Vydechl jsem s úlevou. „A já si myslela, že tu nebudeš. A tykej mi, já jsem Soňa.“ Políbí mě na rty a mnou projede taková vlna vzrušení, že to se mnou cukne. „Copak? Něco špatně?“ Couvne kousek zpátky. „Právě naopak. Všechno úplně skvělé.“ Uklidňuju ji. „Já jsem Honza. Jsem moc rád, že jsi přišla.“ Báječně si rozumíme a máme si opravdu o čem povídat. Najednou už dopíjíme třetí kávu a já mám takový ten pocit, že tuhle ženu znám celý život. Ze začátku byla nesmělá, ale po neustálém ujišťování, že nejde o vtip a že je opravdu moc přitažlivá, se uvolnila a začala mi důvěřovat.

Zjistil jsem, že má manžela, ale nemůžou mít děti a že chyba je na její straně. Manžel jezdí na montáže a tak je většinu života sama a přátel moc nemá. Zaplatil jsem číšnici útratu a zvedali jsme se k odchodu. Vzal jsem Soně tašky, že jí je pomůžu odnést k autu, které měla před vchodem. Nandal jsem tašky do auta a zůstal stát se svým nákupem.

„Bylo to s tebou dnes moc příjemné posezení a rád bych si to co nejdřív zopakoval. Jsi moc fajn holka.“ Polibek na tvář. „Ty jsi taky moc fajn. Jsem ráda, že jsi do mě vrazil. V tom úsměvu je ale vidět smutek. Doufám, že tě zase brzy uvidím.“ Vrací mi polibek na tvář a nasedá do auta. „Počkej.“ Klepu na okýnko. „Nedala bys mi telefon?“ Nesměle si ji prohlížím. „Už jsem myslela, že se nezeptáš.“ Oddychla si a podala mi lístek s číslem a přidala na něj polibek rtěnkou. „Zavolám ti, abychom se dohodli zase na kafíčko, ano?“ „Budu se moc těšit. Tak zatím ahoj.“ Startuje a rozjíždí se.

Sbírám svůj nákup a jdu na autobusovou zastávku. Vzpomínám na příjemné chvíle s tou úžasnou ženou a už teď mi chybí. Stojím zamyšleně a přede mnou zabrzdí auto. Její auto. „Nechceš si dát ještě jedno kafé nebo nějakou sklenku a pokračovat v našem povídání?“ Nesměle se usmívá a je vidět, že má strach z odmítnutí. „To bych moc rád.“ Usmívám se a nastupuju do auta. „Bydlím tady hned nad kopcem. Doufám, že tam nemám moc binec. To víš, sama na celej byt a pořád v práci.“ Omlouvá se dopředu. „V nejhorším to spolu uklidíme.“ Směju se.

Byteček má útulnej a vůbec nemusíme uklízet. Pan manžel asi vynahrazuje svou nepřítomnost dostatečným přísunem financí. Sedám si v jídelně ke stolu a Soňa nalévá každému dvě decky bílého. „Máš to tu moc hezký.“ Rozhlížím se kolem sebe. „Ale je to tu smutný. Pořád jsem tu jen se svým stínem.“ Podává mi sklenku. „Teď tu ale nejsi sama.“ Přiťukávám si s ní. „Na tu nádhernou náhodu a obrovský štěstí, že jsem tě dnes potkal.“

Sklenky cinknou o sebe a přípitek potvrdíme něžným polibkem na rty. „Víš, když jsem tě viděla, jak nade mnou stojíš... říkala jsem si: Škoda, že jsem už tak stará.“ „Ty a stará? To je omyl. Jsi žena v tom nejbáječnějším a nejpřitažlivějším věku. A ke všemu jsi moc krásná žena.“ Lichotím, ale myslím to naprosto vážně. „Tomu se těžko věří, když už i manžel mě má spíš za kamarádku.“ Zesmutní. „Kdybys byla svobodná, tak bych ti mile rád dokázal, jak jsi žádoucí a že se rozhodně nemáš za co stydět.“

Červenám se a je mi líto, že je to s tou zadaností pravda. „A co kdybych tě ujistila, že je to manželství opravdu jen na papíře? Ve skutečnosti mezi námi už víc jak pět let nic není.“ Vpíjí se do mých očí a já se v těch jejích modrých tůních utápím. Na nic dalšího nečekám, klekám si před Soňu a beru ji za ruku. „V tom případě mě nic neudělá šťastnějším, než ti být i víc než jen přítelem.“ Sklání se ke mně a naše rty se spojují ve vášnivém a něžném polibku, který nemá konce.

Oba si stoupáme a chytáme se do pevného objetí se rty a jazyky neustále propletenými. Teplo jejího těla a dotyk všech jejich tvarů ve mně probouzí neodolatelnou vášeň. Pomalu krok za krokem se posouváme směrem k ložnici s kruhovým letištěm s nachovými nebesy. Hladíme se vzájemně po zádech a tiskneme se k sobě, jako bysme chtěli spojit naše těla v jedno. Padáme na postel v neustávajících něžnostech a polibcích. Soňa mi rozepíná knoflíky košile a já jí hladím a líbám ve vlasech.

Košile padá na zem a za chvíli se na ni sesunuje spodní část mého oděvu. Jsem úplně nahý a nemůžu už nic skrýt. Soňa zatím zůstává oblečená a hladí mě po hrudi a stehnech. Líbá mě na krku a na prsou a něžně saje moje vzrušené bradavky. Hladí mě na břiše a jemně zajíždí do chloupků v rozkroku. Trochu se stydím, jak si mě tak prohlíží, ale zároveň mi to dělá moc dobře a vzrušuje mě to.

Její ruka sjíždí níž a prsty objímají můj ztopořený úd. Jen ho pomalu přetáhne na doraz a prohlíží si ho. „To je taková nádhera. Skoro jsem zapomněla, jaký je to pocit, mít ho v ruce.“ Sklání se k mému klínu a jemně políbí špičku žaludu. Projíždí mnou další vlna vzrušení a prohýbám pánev vzhůru. Líbí se jí, jak mě vzrušuje a pěkně si to vychutnává. Další a další polibky přistávají v okolí mého penisu a ruce mě hladí po břiše a stehnech. Chytám spodek nátělníku a přetahuju jí ho přes hlavu. Když natahuje ruce, aby mi pomohla, zhoupnou se přede mnou její obří prsa a plesknou zpátky na roztomilé bříško.

Podprsenku si rozepíná sama, abych se jí nezvedl z pozice, ve které mě chce mít. Najednou vidím ty nádherné balony v plné kráse. Jsou už trochu povislé, ale přesto dost plné a nádherně hladké. Tmavé dvorce obkružují zbytnělé bradavky trčící kupředu. Stahuji Soně legíny a místností zavane slabá vůně ženskosti. Černé bokovky stahuji jediným pohybem a zkoprněle zírám na úplně vyholenou píčku s vyčnívajícím velký poštěvákem. Soňa kouká na moje reakce a hladí mě přitom po vnitřní straně stehen. Natahuji ruku, abych mohl pocítit na dotyk její vlhkost a sáhnout si na ten krásně velký výčnělek.

V okamžiku, kdy se ho dotknu, Soňa sklání hlavu a bere si do pusy mýho ptáka. Její prsa mi plesknou na břicho a rozlijou se po něm. Soňa mi přehazuje kolem hlavy nohu a já mám její píčku přímo nad obličejem. Doléhá na mě celou vahou a já cítím každý kousek jejího těla. Vůně z kundičky je přímo omračující a nabuzující zároveň. Už ji mám přitisknutou na obličeji a cítím, jak mě celého máčí ve své šťávě. Soňa mě pomalu kouří a něžně si rukou hraje s mými varlaty a já se zatím oddávám ochutnávání kundičky. Je sladká a hebká. Nádherně se líže a hezky se mi otevírá, když do ní vjíždím jazykem. Poštěvák tvrdne ještě víc a já ho žmoulám mezi rty a kroužím na něm jazykem.

Soňa na mě přede blahem a zintenzivňuje sání a lízání mého ptáka. Prohýbá se na mě a kroutí a já tuším, že se dočkám první lepkavé sprchy. I v sobě začínám pociťovat vzrůstající tlak a podle toho, jak se Soňa s plnou pusou snaží křičet vím, že nic nemusím zadržovat.

V momentě, kdy mě zalévá snad půl litru kundí šťávy, stříkám i já Soně do pusy svoje husté sperma. Oba se chvějeme rozkoší z nádherného vrcholu. Po chvilce se Soňa svalí na postel vedle mě, položí mi hlavu na prsa. S polibkem do chloupků zašeptá „děkuji“ a oba v pevném objetí usneme.

Související povídky

Bacule Soňa 2

Bacule Soňa 2

Probudil jsem se pozdě v noci a nemohl jsem se pohnout, jak jsem byl ztuhlý. Jakýmkoliv pohybem bych taky vzbudil Soňu. Jen tak ležím a probírám si v hlavě, co se to vlastně stalo. Nejsem typ muže, který jde hned na prvním rande do postele, ale mezi námi se děje něco zvláštního.

Komentáře k povídce (0)

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.