Banner

Bouřka

Ten den se skoro nedalo dýchat. Byl červen a žít v rozpálené Praze bylo opravdu utrpení. A tak jsme se všichni, tedy já, moje o 7 let mladší žena Dana a patnáctiletá dcera Iva, rozhodli vyjet na víkend do chaty na Berounce. Já i Dana jsme si vzali pár hodin volna, Iva měla stejně kratší školu. Asi v půl druhé volá Dana, že je v práci nějaký malér a že nejen, že nemůže přijít dříve, ale že musí zůstat, kdo ví jak dlouho.

Ale že přijede prvním vlakem ráno a zavolá nám z nádraží. Pak dala ještě několik rad Ivě, co kde je a my vyjeli. Už dostat se z Prahy byl očistec, ale dojeli jsme. Pootevírali jsme okna, oblékli plavky a hup do vody. Řeka byla příjemně teplá a krásně voněla. Po delším vykoupání jsme dostali hlad a vrátili se do chaty. Já začal prostírat, Iva připravoval něco k jídlu. Sjel jsem po ní pohledem a musím přiznat, že jsem byl hrdý, jak hezkou mám dceru. Asi cítila můj pohled a tázavě se otočila. Já, abych něco řekl, tak povídám „jdi a vem si něco suchýho, ať tady nenastydneš.“ Shovívavě se na mě podívala, protože v chatě bylo pořád horko k zalknutí a ona měla na sobě, co by se mně lehce vešlo do dlaně. Ale poslechla a za chvilku přiběhla v mém starém tričku, které jí sahalo až ke kolenům. Udělala přede mnou piruetu s „Jak mně to sluší?“ „Tobě bude slušet i kdyby′s měla na sobě pytel od mouky“ povídám po pravdě.

Nabídl jsem jí pivo, trochu si lízla, ale udělala obličej „Je to hořký“ „Co trochu vína?“ ptám se. „Tak jo.“ Po večeři jsme si trochu povídali, ale ten den nám dal oběma zabrat, že jsme se brzy rozloučili a šli spát. Iva má pokojík až nahoře, já spal dole. Venku se nehnul ani list a bylo jasné, že něco přijde. Najednou se pohly stromy u řeky a v zápětí do chaty uhodil prudký poryv větru. V tu samou chvíli začaly padat první kapky, které se během minuty proměnily v obrovský liják. Chvíli jsem poslouchal déšť a pak si šel také lehnout. Najednou se venku udělalo bílé světlo a obrovská rána zatřásla chatkou. No to bylo dost blízko, napadlo mě. A další blesk a další rána. V tom koukám, ve dveřích stojí Iva, viditelně vystrašená z bouřky. „Tati můžu k Tobě, já se tam sama bojím.“ Tohle dělala od malička, tak mě to ani nepřekvapilo a už ležela vedle mě zadečkem přimáčknutým v mojem klínu. Bylo vidět, že se opravdu bojí, tak jsem ji objal s tím, že se nemůže nic stát, protože kolem jsou všude vyšší stromy a kousek dál je elektrické vedení a tam že to uhodí dříve. V tom jsem si uvědomil, nebo spíše můj orgán, že se k němu tiskne rozkošná dívčí prdelka a zareagoval. Pomyšlení, že je to moje vlastní dcera mě vyděsilo, ale také nesmírně vzrušilo.

Iva zavrtěla nepokojně zadečkem a já, abych nabitou situaci zklidnil povídám. „Přestaň vrtět zadkem, nebo Ti svlíknu kalhotky a nasekám na holou a bude klid.“ Iva spíš do polštáře než ke mně zašeptala: „Tak sundej“ a znovu zavrtěla zadečkem. Nevím, kde se ve mně vzala ta odvahu, a já jí sáhnul pod gumičku kalhotek, ona se nepatrně nadzvedla a kalhotky byly pod polštářem. „Tak a teď spát,“ povídám, abych něco řekl. Při dalším blesku jsem se opatrně pohnul, abych našel výhodnější polohu pro můj ztopořený penis, byl ve velmi bolestivém úhlu. Ucítil jsem, že i Iva se nepatrně pohla, pomáhajíce mně k pohodlnější poloze a já ho opatrně vtlačil mezi obliny jejího zadečku. To, už bylo jasné, že cesta zpátky není. Sjel jsem jí po bříšku, až k, jemnými vlásky, zarostlé kačence a natočil se tak, že jsem se žaludem dotýkal vstupu do její jeskyňky. Iva zas udělala nepatrný pohyb a já do ní bez problémů, protože byla nesmírně vzrušená, vklouzl. Byl to dosud nepoznaný pocit a nesmírně krásný. Začal jsem ji pomalu šukat a ona pomáhala, mačkajíce mně ruku, na svůj klín.

„Ivo tohle přece nemůžeme,“ „ale můžeme“ zašeptala zas do polštáře. To už moje vzrušení dostupovalo vrcholu a také Iva začala dýchat rychleji a její přirážení nabylo na sile i rychlosti. „Ivo já už...“ zašeptal jsem jí do ucha. Asi tušila, oč mně jde, tak jen povídá: „Neboj, beru prášky.“ Pak už všechny zábrany padly a my se oba snažili dosáhnout maximálního vyvrcholeni. Najednou se Iva proti mně vzepjala, tiše vzlykla a na ruku mně vystříkl proud jejich šťáv. V tu samou chvíli jsem explodoval já, plníce ji příbojem svých semen. Ráno jsem se probudil, ale místo vedle mě bylo prázdné. To byl nádhernej sen, napadlo mě nejdříve, ale kalhotky pod polštářem mě ujistily o opaku. V tom už Iva vcházela se snídaní na podnose. Měla na sobě zas noční košilku, která ale bez kalhotek byla příliš krátká, aby něco zakrývala.

„Ivo, já se omlouvám,“ začal jsem, ale Iva na mě vrhla svůj cherubínský úsměv a povídá: „Tati, já to chtěla!“ a pak ještě dodala „Už přes rok jsem to chtěla.“ V ten moment mně penis znovu ztuhnul, Ivě se rozsvítily oči a vrhla se na mě. Tentokrát šla ale něha stranou. Hodil jsem ji na záda, ona rozhodila nohy a já do ní vrážel jako tank a šukal, až se celá chata třásla. Oba jsme vydávali nesrozumitelné zvuky, snažíce dostat jeden z druhého úplně všechno. Orgasmus přišel vzápětí. Chvíli jsme leželi vedle sebe úplně vysíleni, vyměňujíce si polibky. Trochu jsem se styděl za svoji divokost, a tak jsem se sklonil k jejímu klínu a něžně ho sbalil chutnajíce, jak svoji dceru, tak sebe. V obou se znovu začala zvedat touha, ale to už by byl příliš velký risk a tak jsme vstali a dali se do vychladlé snídaně.

Komentáře k povídce (0)

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.