Banner
Audio povídky

Rodinný přítel

Jmenuji se Zuzka. Dnes je mi už 20 let, ale pořád vzpomínám na můj zážitek. Jela jsem s rodiči na chatu. Chata byla na docela odlehlém místě a rodiče proto museli sjíždět pro nákup do vesnice vzdálené asi 30 km odtud. Jednou se rodiče zrovna vydali na větší nákup a po jejich odjezdu někdo zaklepal na dveře.

Rodinný přítel

Otevřela jsem a zaradovala se. Byl to náš rodinný přítel Martin a bylo mu 25 let. Byl moc hezkej, takovej blonďák s jemným obličejem a modrýma očima. Pozvala jsem ho dál a řekla, že musí chvilku počkat, protože rodiče jsou pryč. Řekl, že počká a jestli mu neudělám kafé. Přikývla jsem a odešla do kuchyně. Otevřela jsem lednici a vyndala mléko. V tom se ke mně někdo zezadu přitisknul. Lekla jsem se a upustila mléko na zem. Otočila jsem se a uviděla Martina, jak se na mě sladce usmívá. „Marťo, ty blázne, podívej, co se stalo,“ zasmála jsem se, vzala hadr, klekla si a začala utírat mléko. Měla jsem asi hezky vystrčený zadek, protože se Martin ozval: „Máš moc hezký zadeček Zuzko.“ Překvapeně jsem se na něho podívala. Nečekala jsem, že by Martin tohle někdy řekl. Martin si klekl vedle mě. „Nevylekal jsem tě moc u té lednice?“ zeptal se a pohladil mě po tváři.

Byla jsem malinko podrážděná, jak se na mě lepil, ale odpověděla jsem: „Ani ne, to je v poho. Ale příště, už to prosím tě nedělej.“ Marťa mě najednou chytl za ramena a jemně mě položil na zem. „Martine, co to zase děláš,“ smála jsem se. Martin se nahl a políbil mě na rtíky. Byl to nádherný polibek, plný vášně. Martin se začal prodírat jazykem do mých úst, ale já se včas vzpamatovala a pokoušela se ho odstrčit. „Nech toho Martine a pusť mě,“ řekla jsem už docela naštvaně a pokoušela se zvednout. Martin mě ale pevně držel a já neměla šanci. „Martine pusť mě, nebo to řeknu mámě,“ naštvala jsem se. „Ne, ty jí nic neřekneš,“ šeptal něžně Martin. Byl sice moc něžný, ale přesto mě štvalo, jak mě pevně držel na zemi a nechtěl mě pustit. „No tak, Marťo, to už je fakt blbá sranda,“ říkala jsem otráveně. „Tohle není sranda Zuzanko,“ řekl Martin a díval se mi do očí tak hluboce, že jsem byla úplně omámená. „Marťo...“ začala jsem, ale Martin mě zase políbil.

Na chvilinku přestal a olízl mi rty. „Zuzko jsi nádherná, chci se s tebou milovat,“ řekl zamilovaně. „Ne Martine. Nikdy, ne já nechci!“ zakřičela jsem. Martin, ale řekl: „Já se tě nebudu ptát!“ Já se rozbrečela. „Já chci být ještě panna, a navíc jsem pod zákonem, takže to nemůžeš!“ plakala jsem. Martin se na mě chvilku díval. „Dobrá, slibuji, že tě neodpaním,“ slíbil mi Martin. „Vážně?“ řekla jsem nejistě. „Slibuji ti to,“ řekl Martin s úsměvem. Pohladil mě po vlasech a dal mi do nich pusu. Potom postupoval s polibky níž. Přeskočil moji pusu a skončil polibkami na krku. Potom se přesunul na moji pusu. Líbali jsme se hodně dlouho a já měla úplně mokrou pusu. Bylo to vážně skvělé a já postupně přestávala mít zábrany. Martin mi začal rozepínat blůzku. Jemně mi ji sundal a odhodil stranou. Sundal mi podprsenku a moje dvojky se mu odkryly. Pokoušela jsem si je rukou zakrýt, ale Martin docela hrubě strhl ruku stranou.

„Ne, já nechci,“ šeptala jsem, ale můj hlas zanikl v mém sténání. Martin si totiž strčil jednu moji bradavku do pusy a jemně ji cumlal. Bylo to něco nádherného a já jsem vzdychala blahem. Martin po chvilce přestal s cumláním a začal moje kozy masírovat rukama. Jemně mi tahal za bradavky a byla to neuvěřitelná slast. Martin mi rozepl džíny a stáhl mi je. Kalhotky mi strhl jedním pohybem a já před ním byla úplně nahá. Martin mě začal zasypávat polibky po celém těle a já se oddávala jeho masírování ústy. Martin přešel s polibky na moji kačenku. Rozevřel mi prstama pysky a dal mi pusu na poštěváček. Zasténala jsem blahem a přála si ať Martin pokračuje. Martin mě nezklamal a začal mi lízat mušličku. Za nedlouho jsem ječela blahem a svíjela se pod váhou mega orgasmu, který jsem právě prožívala. Martin spolkl moje šťávy a blaženě při tom mlaskal. „Máš výbornou chuť Zuzanko,“ řekl mi Martin. „Chceš se taky ochutnat?“ Zavrtěla jsem hlavou, ale Martin mi strkal do pusy prsty, které měl smočené v mojich šťávách.

„Olízej je, nebo tě odpaním,“ zamračil se na mě. Lekla jsem se těchto slov, a tak jsem radši prsty olízala. „No vidíš, že to jde,“ zachechtal se. Konečně si vyndal svojeho stojícího ptáka z kalhot. Měl asi 20 cm a já se docela lekla jeho délky. „Neboj se, Zuzy, nic se ti nestane,“ uklidňoval mě Martin. Pak mi ho strčil k puse a poručil: „Vykuř mi ho!“ Chtě, nechtě jsem polapila jeho ptáka do pusy a začala ho kouřit. Martin byl asi opravdu hodně nadrženej, protože se do mě téměř okamžitě udělal. Martin slastně oddychoval. Potom si namočil prsty v mojí kundě a otočil mě na břicho. Začal mi mazat dírku a já pochopila co má v úmyslu. „Ne Martine, to ne!“ vykřikla jsem a vyskočila. Tentokrát se mi podařilo vyšplhat se na nohy a začala jsem brečet. „Nech mě jít, prosím,“ prosila jsem ho. Martin, ale vstal a šel ke mně. Já se roztřásla jako ratlík. Martin mě pevně popadl a ohnul mě přes kuchyňskou linku tak, že jsem měla zadek nádherně vystrčený.

Roztáhl mi půlky a namazal mi zase dírku mojema šťávama. Zasunul mi do zadečku jeden prst. Docela to bolelo, ale nemohla jsem se ani hnout. Když Martin přidal druhý prst, vyhrkly mi slzy. Martin ale najednou přirazil svým ptákem do mojí dírky, až po koule, a já vyjekla. Začala jsem brečet bolestí, ale Martin mě začal bezohledně šukat do prdelky a já postupně měnila své vzlyky ve slastné vzdychání. Martin mě rychle mrdal, až se do mě vystříkal. Ulevilo se mi, že bude konec, ale Martin pokračoval. Takhle mě omrdal ještě dvakrát. Konečně skončil a slízal mrdku, která mi vytékala ze zadečku. Martin mě otočil. Vylekala jsem se, protože nasadil ptáka na okraj mojí panenské dírky. „NÉ MARTINE NÉ!“ ječela jsem vyděšeně. Martin se podíval do mých očí. Pak ptáka vytáhl a chytl mě za vlasy. Donutil mě, abych si klekla a musela jsem mu ho znovu vykouřit. Konečně se do mě vystříkal. Nechal mě ležet na zemi a beze slova odešel. Análek mě pálil jako sviňa, bylo to hrozné. Martina jsem už nikdy neviděla. Zmizel a nenechal po sobě ani jednu zprávu.

Komentáře k povídce (0)

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.