Bylo 8 večer a najednou zvonek. Byl to David. Celá šťastná jsem mu vlítla kolem krku. Pozvala jsem ho do mého pokojíčku. Ještě u nás nikdy nebyl. On ale najednou vytáhl nůž a chytil mě pod krkem. „Svlíkej se ty mrdno,“ nakázal mi. „Ale Davide, proč?“ odpověděla jsem. Ale to jsem dělat neměla. „Tak dělej, nebo tě podříznu a budeš tu ležet, nikdo by tě nezachránil kotě,“ vyhrožuje mi. „No dobře, tak jo,“ začnu se svlékat. Mám na sobě jen podprdu a kalhotky a postavím se před něj. „No, co si myslíš, ty mrdno, ta šajzka a ty bombarďáky pudou taky dolů,“ začal na mě křičet. S nechutí jsme si sundala i spodní prádlo. Jak jsem před ním stála, tak jsem se snažila zakrývat rukama své přednosti. Ale ruce mi dal pryč jedním rychlým pohybem. Já jsem ale ještě panna a bála jsem se, že mi bude chtít něco udělat. Připraví mě o panenství. To ne!!!
„Tak lehni na postel kotě,“ začal na mě tím svým tónem. Bála jsem se, tak jsem si tam radši lehla. On vytáhl jednu růžovou věcičku z tašky. Nevěděla jsem, co to je. Dal mi to, ať si to strčím do pusy. Byl to jakýsi robertek. Nevím, k čemu to je, ale do pusy jsem si to strčila. Nemohla jsem ani mluvit a to bylo blbý. Ležela jsem na zádech a on si sednul na moje břicho. Začal mi masírovat prsa. Strašně to bolelo. „Auuu,“ křičela jsem potichu, kvůli robertkovi. „Nekřič ty kurvo, bude to bolet ještě mnohem víc, tak si to nech na potom“ a hrubě mi zmáčknul poprsí. „Ty píčo, máš dost pevný kozičky, asi si je každej večer masíruješ viď, ale nějak blbě, jinak by tě to teď nebolelo ty kozatko, co?“ ptal se mě. Sice ironicky, ale zeptal. Já nechci, ať se mi to jen zdá, ať najednou zazvoní zvonek a tam bude ten hodnej, milej David. Ale to se nestane, já to vím, je to skutečnost.
Zesednul ze mě a vytáhl kolíčky na prádlo. Netušila jsem, co s nima bude dělat u nás doma. Máme je přeci taky. Ale pak jsem to poznala. Na prsa mi dal kolíčky a to bolelo ještě víc, než to jeho masírování. „Auuu, to neee.“ „Tak mrdničko, jak se ti to líbí? Mě teda jo a tvým kozičkám určitě taky, co?“ Tak, teď si prstem jezdi okolo kundy. „Ale, ale, koukám, že ji máš nějak zarostlou. Co takhle chloupky vytrhat. Uděláš si to sama? Mám ti pomoct? Co, řekni si. Ale ty vlastně nemůžeš mluvit, tak to já to udělám za tebe a ty si hezky masíruj kozy a pořádně!“ Jakmile mi zatáhl za jeden chlup, vyjekla jsem. No teda vlastně moc ne, mám robertka v puse. Musela jsem to vydržet. Ochlupení už bylo pryč a on mi zase přikázal, si jezdit prstem kolem mého intimního místa. Teda teď už není moc intimní. Zavřela jsem oči a jezdila si prstem kolem "ne"intímního místa.
A najednou "cvak" blesk a zjistila jsem, že to fotí. On fotí mé ponížení. On fotí, jak mě shodil hluboko, že si jezdím prstem kolem "ne"intimního místa. Ale proč??? Proč to fotí??? K čemu mu to bude??? Řekl mi, ať si zasunu do "ne"intimního místa prst. No to je na mě moc. Nechci o to přijít tady a teď, v takovým ponížení. Jsem pyšná na své panenství. Je mi teprve 14. Teda 15, měla jsem narozky předevčírem. Načasoval si to přesně. Nikdy mě nenapadlo, že by byl takový. Že zrovna já na něm musela narazit. Ach, proč já?! „Tak ty jen vokouníš, jo??? No tak to ti tam ten prst zasunu sám a svůj, který je mnohem tlustší!!! Jak myslíš!!!“ zahrozil mi. Ale myslel to vážně. Ucítila jsem bolest. Děsivou bolest. „Auuu,“ sténala jsem i s robertkem v puse. Řekl mi, ať vytáhnu robertka z pusy, stoupnu si a nachčiju mu do misky, kterou postavil na zem. Tak sem tak udělala.
On vymáhala tanga, který přinesl v těch chcankách a pak mi poručil, to ostatní vypít. Ne, já nebudu pít chcanky, to po mně nemůže chtít. Začal mi vyhrožovat nožem. No dobrá, tak jsem to s nechutí vypila. Bylo to odporný. Fůůj! Bléé! Hnus! Ale co mi zbývalo. No pak mi poručil, si lehnout na břicho. Lehla jsem si a on se začal svlékat. Svlíkl si i trekny a s tím svým pinďourem, mi začal jezdit kolem pusy. Ale pak najednou hop a byl u mojí prdelky. Začal mi tam strkat pinďoura. „Aáááááuuuuuuu,“ začala jsem ječet. A on začal přirážet ještě víc. Když už ten jekot nemohl vydržet, tak vyndal péro z mojí prdelky a řekl: „Tak tohle si jen myslíš, ty pinďo! Tady si vem toho robertka, prudce ho strč do prdele a stoupni si. Pak uděláš 50 dřepů a jestli ti ten robertek vypadne, tak jich budeš dělat ještě o 20 víc!!! Jasný??? No mělo by ti to bejt jasný!!! Anebo ne, já ti tam toho robertka strčím sám.“
Začala jsem dělat dřepy. Asi třikrát mi vypadl, takže jsem nakonec dělala dřepů 110. A byla to děsivá bolest. Pak mi zajel pérem i do kundy a taky jsem řvala. Mučil mě, až jsem to nemohla vydržet, vzala ten nůž a bodla jsem se do srdce. Začala jsem krvácet. On se rychle oblík, vzal nůž, umyl ho a pak vzal žárovku z lampičky. Pěkně nažhavenou a strčil mi jí do kundy. Já už necítila skoro nic, ale začala jsem stejně řvát. Teď už jsem mrtvá, protože mě umučil, ten debil David. Jen vím, že policie ho nechytila a to jsou už 3 roky, od toho co se mi stalo. Maminka za mnou chodí na hřbitov. Jednou tam byl i David a položil mi do vázy toho robertka. Myslím, že on je šťastný, že si tak užil. Teda nemyslím, jsem o tom přesvědčená. Moje smrt ho nezajímá.
Kdyby mi tenkrát zachránil život, asi bych ho udala za znásilnění, ale možná ne, když by mi vlastně zachránil život Od tý doby, co jsem mrtvá, si každý den do kundy strkám robertka a je to slast. Ne jako poprvé. Kolíčky, žárovky, všechno, co mi tenkrát dělal on. David. Člověk, kterého zároveň miluju, nenávidím a mám ráda kvůli tomu, že mě o panenství připravil.
